Základem u každého stroje a hraní her je grafika, procesor a spolehlivý internet, ale jak to vlastně všechno funguje a co bych měl mít za mašinu abych byl spokojený?
V dnešní době je dobré mít za grafickou kartu minimálně 8 GB pamětí třeba GTX a nové RTX. U procesoru je nejlepší mít Intel minimálně i7 nebo AMD RYZEN 7
Pokud hrajeme nějakou hru nebo sledujeme nějaký obraz, tento obraz je zpracovaný přes grafický čip GPU a obraz dále putuje jako obraz přes CPU, procesor transferuje obraz na binární kódy 1 a 0 a ten dále putuje přes program skrze internet na twitch, youtube, nebo jiné.
Kódování přes x264 není podporováno pokud stream je přes herní stanici, nebo používáte stream kartu. Také kódování x264 je vhodné pokud hrajte a přenášíte stream na jediném počítači. NVENC vyžaduje vyšší nároky na Birate aby byl docílen stejných hodnot jako při vysílání přes x264, Protože (N)“VINC“ je hardware software a x264 je software a má lepší kvalitu videa. Pokud ale máte problém se ztrátou snímků a vytížení procesoru VINC bude lepší volbou.
CBR
Konstantní datový tok ( CBR ) je termín používaný v telekomunikacích , vztahující se ke kvalitě služby.
Při odkazování na kodeky znamená konstantní kódování bitové rychlosti, že rychlost, s jakou mají být výstupní data kodeků spotřebována, je konstantní. CBR je užitečná pro streamování multimediálního obsahu na omezených kapacitních kanálech, protože je to maximální přenosová rychlost, která je důležitá, nikoli průměrná, takže CBR by bylo využito k využití všech kapacit. CBR by nebyla optimální volbou pro skladování, protože by nevytvářela dostatek dat pro složité sekce (což by mělo za následek zhoršenou kvalitu) a zároveň by plýtvalo daty na jednoduchých úsecích.
Problém nepřidělení dostatečného množství dat pro složité sekce by mohl být vyřešen výběrem vysoké přenosové rychlosti, aby bylo zajištěno, že bude dostatek bitů pro celý proces kódování, ačkoli velikost souboru na konci by byla úměrně větší.
ABR
Průměrná bitová rychlost ( ABR ) označuje průměrné množství dat přenesených za jednotku času, obvykle měřeno za sekundu. Může mít vyšší bitrate a nižší bitrate a průměrný bitrate pro určitý časový rámec se získá vydělením počtu bitů použitých v časovém rámci počtem sekund v časovém rámci. Bitová rychlost není spolehlivá jako samostatná míra kvality zvuku / videa, protože efektivnější metody komprese používají nižší bitové rychlosti ke kódování materiálu v podobné kvalitě.
Průměrný datový tok může také odkazovat na formu kódování s variabilní bitovou rychlostí (VBR), ve které se kodér pokusí dosáhnout cílové průměrné bitové rychlosti nebo velikosti souboru, přičemž umožní přenosovou rychlost mezi různými částmi zvuku nebo videa. Jelikož se jedná o formu variabilní bitové rychlosti, umožňuje to složitějším částem materiálu používat více bitů a méně složitých oblastí pro použití méně bitů. Přenosová rychlost se však nebude měnit stejně jako v kódování s proměnnou bitovou rychlostí.
VBR
Variabilní datový tok ( VBR ) je termín používaný v telekomunikacích a počítačích, který se vztahuje k datovému toku používanému při kódování zvuku nebo videa. Na rozdíl od konstantního datového toku (CBR) mění soubory VBR množství výstupních dat za časový segment. VBR umožňuje alokaci vyššího datového toku (a tedy i více úložného prostoru) na složitější segmenty mediálních souborů, zatímco méně místa je přiděleno méně složitým segmentům. Průměr těchto sazeb lze vypočítat tak, aby se vytvořil průměrný datový tok pro soubor.
Výhody VBR spočívají v tom, že produkuje lepší poměr kvality a prostoru ve srovnání se souborem CBR stejných dat. Bity, které jsou k dispozici, jsou flexibilněji používány pro přesnější kódování zvukových nebo obrazových dat, přičemž méně bitů se používá v méně náročných pasážích a více bitů používaných v obtížně kódovatelných pasážích.
Nevýhodou je, že kódování může trvat déle, protože proces je složitější a že některý hardware nemusí být kompatibilní se soubory VBR. VBR může také představovat problémy při streamování, když okamžitá datová rychlost překročí datovou rychlost komunikační cesty. Těmto problémům se lze vyhnout omezením okamžité přenosové rychlosti během kódování nebo (za cenu zvýšené latence) zvětšením vyrovnávací paměti pro přehrávání.
CRF
Faktor konstantní rychlosti ( CRF ) je výchozí nastavení kvality (a řízení rychlosti) kodérů x264 a x265. Hodnoty můžete nastavit mezi 0 a 51, kde by nižší hodnoty měly za následek vyšší kvalitu, na úkor vyšších velikostí souborů. Vyšší hodnoty znamenají více komprese, ale v určitém okamžiku si všimnete zhoršení kvality.
Pro x264 jsou hodnoty mezi 18 a 28. Výchozí hodnota je 23, takže můžete použít jako výchozí bod.
CRF je režim „konstantní kvality“, na rozdíl od konstantního datového toku (CBR). Typicky byste dosáhli konstantní kvality komprimací každého rámce stejného typu o stejné množství, tj. Odhozením stejného (relativního) množství informací. V technické terminologii si udržujete konstantní QP (kvantizační parametr). Parametr quantization definuje, kolik informací se má z daného bloku pixelů (Macroblock) vyřadit. Toto typicky vede k velmi měnícímu se datovému toku přes celou sekvenci.
Proč nastavení datového toku je tak důležité?
Lidské oko vnímá více detailů ve statických objektech, než když jsou v pohybu. Z tohoto důvodu může video kodér použít více komprese (více podrobností), když se věci pohybují, a použít méně komprese (zachovat více detailů), když jsou věci stále v pořádku. Dalším dobrým argumentem pro použití CRF je, že se jedná o výchozí režim řízení rychlosti zvolený vývojáři x264 a x265.
Ne všechny videoklipy jsou stejně „snadné“ komprese. Nízké pohyby a plynulé přechody se snadno komprimují, zatímco vysoké snímání a mnoho prostorových detailů je na kodéru náročnější. Když řeknu „low“ nebo „hard“, myslím, že snadný zdroj bude mít lepší kvalitu vnímání při stejném datovém toku než zdroj, který je těžko kódovatelný.
CRF se postará o tento problém: u různých videí mají různé hladiny CRF za následek různé bitrate. (Ve skutečnosti nemůžete spolehlivě odhadnout, jaký bude výsledný datový tok pro daný CRF).
Jak nastavit birate?
Pokud použijeme nastavení CRF birate se nenastavuje CRF a to v hodnotě od 1 do 50 což znamená čím menší tím více dat a více času na zpracování videa, základním nastavení je 23; automatické nastavení je v hodnotě 0, ale toto nedoporučuji, protože vám to bude pokaždé menit hodnoty a nebudete mít stream pod absolutní kontrolou.
Pokud zvolíme nejlepší nastavení CBR tak birate je váš upload na internetu, ten si můžete změřit v testu, nejlepší nastavení je také, že 75% nastavíte upload tedy birate z celkové hodnoty a zbytek si necháte jako zálohu, prakticky to znamená, že nemusíte mít absolutně přesné spojení v jednotkách sekund. Dalším důležitým parametrem je jak vaše vyrovnávací paměť, která stačí ukládat zpracovávány obraz, nejlepším nastavením je 3700, ale zde záleží na vašem internetu a grafické kartě.
CPU nastavení
Většina lidí používá velmi rychlé nastavení, což je v pořádku, to znamená, že vytíženost procesoru je zhruba na 50% čím více půjdete v nastavení, budete méně využívat CPU.
x264 Nastavení
Do lišty je možné psát v řádku oddělené mezerami různé dodatečné nastavení přenosu, jedním z možností je B-frames:
bframes=5
Vztahu mezi sousedními snímky se využívá při kompresi videa, kde se kódovaný snímek popisuje jako rozdíl vůči snímku jinému, např. předchozímu. Tím se šetří množství datového prostoru. S ohledem na tuto skutečnost se komprimované snímky dělí na klíčové a neklíčové. Jako klíčový snímek (keyframe) se označuje takový snímek, který je kódován nezávisle na snímcích okolních. Naproti tomu neklíčový (rozdílový, delta frame) snímek je takový, který k dekódování potřebuje ještě snímky jiné. Způsob, jakým se zapisují rozdíly oproti okolním snímkům, je záležitostí konkrétního kodeku. Například standardy MPEG používají k tomuto popisu pohybových vektorů.
V terminologii standardů MPEG se klíčový snímek označuje jako I-frame a neklíčový buďto jako P-frame nebo B-frame. P-frame popisuje rozdíl vůči některému předchozímu snímku (nemusí to nutně být přímo předcházející snímek). U B-frame existuje možnost zvolit, zda se daný blok kóduje proti předchozímu nebo budoucímu snímku či jejich průměru.
Použití neklíčových snímků se sebou nese odpovídající výpočetní a paměťové nároky. V případě použití B-frame jsou tyto v datovém toku předcházeny svými referenčními snímky. Tomu se říká změna pořadí (reordering) snímků. Při použití neklíčových snímků musí dekodér udržovat ve své paměti snímky, které jsou pro dekódování dále příchozích snímků zapotřebí.
Pokud nevíte jaké snímky využívá váš stroj NENASTAVUJTE ho!
